11 Kvě

Běh Klobasnou. S gulášovkou.

Chladno v písečných dunách

V sobotu 3. 5. jsme se vydali v celorodinném složení do jižních Čech do Veselí nad Lužnicí na „Běh Klobasnou“. Zatímco první část názvu „Chladno“ je naprosto pravdivá – sobota byla deštivá a velmi studená, tak ty písečné duny jsou pravdivé jen částečně. Cca 2 km od místa běhu je písečný přesyp Vlkov – středoevropská rarita. Těmi dunami jsme ale pochopitelně neběželi (jsou chráněné), ale přece jen jsme si odnesli trochu písku na obuvi a na autě. K hájence Klobasná jsme totiž jeli místní polní cestou, která byla rozmoklá a všudypřítomný jemný jihočeský písek se lepil úplně na všechno. Složení účastníků připomínalo trochu komorní orchestr, ale ti, co přijeli i v tomto počasí, musí mít  běh opravdu rádi. Tento běh má více než padesátiletou tradici, ale po znovuobnovení to byl třetí ročník. Desetikilometrová trať vedla výhradně lesem a rovněž výhradně po měkkých lesních cestách. Les Klobasná není příliš veliký, takže součástí trati byly dva okruhy, které se běžely dvakrát a mezi nimi spojovací přeběh. Když jsem si prohlížel trať na náčrtku, tak jsem zavzpomínal na léta, kdy jsem se věnoval orientačnímu běhu a snažil se zapsat linie do fotografické paměti. Zkušenosti se mi podařilo zúročit a nezabloudit, což se nedá říci o všech účastnících atletického klání. Krom desítky se běžela mílařská čtyřka, která, jak jsem později zjistil, byla hlavním závodem a účastníci tam byli rozděleni podle věkových katgorií. Od startu delšího běhu šli do čela nekompromisně dva běžci z Atletiky Písek a s lehkým odstupem za nimi Petr jr. který 3. místo držel až do cíle. Jeho čas 39:23 dle mého názoru odpovídá času o 2-3 minuty rychlejšímu na běžné silniční desítce. Trať „Běhu Klobasnou“ byla terénní s poměrně velkým převýšením a prudkými zatáčkami. Já jsem zvýšil svůj odstup od Petra mladšího, nebo Petr odstup ode mne – toť otázka. Byl jsem více jak čtyři minuty za Petrem, rozhodně v první desítce závodníků – ono nás o moc víc neběželo, ale moc jsem si to užil. Krásné prostředí jihočeského lesa, kyslíková bomba a gulášová polévka v cíli. Dle místopisného názvu Klobasná, který je někde uváděn s čárkami nad oběma „a“ by člověk v cíli čekal něco jiného, ale gulášovka byla moc dobrá.
Tak ať nám to všem běhá před Brdskou 25…
Petr Dvořák sr.