22 Kvě

Brdská 25 pohledem Petra Dvořáka.

Malý velký Běh

Svůj příspěvek k sobotní Brdské 25 se startem v podbrdském Lázu začnu v nedaleké rovněž podhorské vesnici Vysoká. V malém domku na okraji vesnice máme psací stůl, o kterém můj táta Antonín Dvořák (poslední žijící vnuk slavného skladatele) někdy říkává hudbymilovným návštěvníkům: „Všimněte si jak u tak malého psacího stolu vznikla tak velká díla“. Antonín Dvořák opravdu napsal ve Vysoké u Příbrami ve velmi skromných poměrech téměř 30 svých vrcholných děl (Slovanské tance, operu Rusalka, 8. symfonii atd…). Není žádného sporu o tom, že Brdská 25 nevzniká s velkou podporou atletických či sportovních svazů, olympijských výborů, či fondů EU. Rozhodně však tento běh svou organizací a průběhem odpovídá velmi kvalitní sportovní akci. Celý tým tří hlavních aktérů a mnoha dobrovolných pomocníků šlapal přes mírnou nepřízeň počasí jako dobře namazaný stroj. Některé věci člověk bere jako samozřejmost, ale jen když se trochu zamyslím, co vše je třeba zajistit, tak se mi z toho točí hlava. Počínaje propagací, parkováním, doprovodnými programy, značením a úpravami tratí, občerstvením na trati a v cíli, vyjednávání s obcí, vyjednávání s vojenskými lesy, zajištění cen…..
Sejdou-li se talent, chuť s nadšením a radostí něco dělat a pak opravdu tvořit, tak vznikají v našem kraji opravdu pěkná díla.
S vřelým poděkováním Alešovi, Petrovi a Radkovi i celému týmu pomocníků, brdským vzduchem ošlehaní Dvořáci
Zapsal Petr sr.

P. S. Pokud byste měli zájem se někdy podívat jak malý je ten psací stůl, tak Vám mohu prohlídku zajistit.

11 Kvě

Běh Klobasnou. S gulášovkou.

Chladno v písečných dunách

V sobotu 3. 5. jsme se vydali v celorodinném složení do jižních Čech do Veselí nad Lužnicí na „Běh Klobasnou“. Zatímco první část názvu „Chladno“ je naprosto pravdivá – sobota byla deštivá a velmi studená, tak ty písečné duny jsou pravdivé jen částečně. Cca 2 km od místa běhu je písečný přesyp Vlkov – středoevropská rarita. Těmi dunami jsme ale pochopitelně neběželi (jsou chráněné), ale přece jen jsme si odnesli trochu písku na obuvi a na autě. K hájence Klobasná jsme totiž jeli místní polní cestou, která byla rozmoklá a všudypřítomný jemný jihočeský písek se lepil úplně na všechno. Složení účastníků připomínalo trochu komorní orchestr, ale ti, co přijeli i v tomto počasí, musí mít  běh opravdu rádi. Tento běh má více než padesátiletou tradici, ale po znovuobnovení to byl třetí ročník. Desetikilometrová trať vedla výhradně lesem a rovněž výhradně po měkkých lesních cestách. Les Klobasná není příliš veliký, takže součástí trati byly dva okruhy, které se běžely dvakrát a mezi nimi spojovací přeběh. Když jsem si prohlížel trať na náčrtku, tak jsem zavzpomínal na léta, kdy jsem se věnoval orientačnímu běhu a snažil se zapsat linie do fotografické paměti. Zkušenosti se mi podařilo zúročit a nezabloudit, což se nedá říci o všech účastnících atletického klání. Krom desítky se běžela mílařská čtyřka, která, jak jsem později zjistil, byla hlavním závodem a účastníci tam byli rozděleni podle věkových katgorií. Od startu delšího běhu šli do čela nekompromisně dva běžci z Atletiky Písek a s lehkým odstupem za nimi Petr jr. který 3. místo držel až do cíle. Jeho čas 39:23 dle mého názoru odpovídá času o 2-3 minuty rychlejšímu na běžné silniční desítce. Trať „Běhu Klobasnou“ byla terénní s poměrně velkým převýšením a prudkými zatáčkami. Já jsem zvýšil svůj odstup od Petra mladšího, nebo Petr odstup ode mne – toť otázka. Byl jsem více jak čtyři minuty za Petrem, rozhodně v první desítce závodníků – ono nás o moc víc neběželo, ale moc jsem si to užil. Krásné prostředí jihočeského lesa, kyslíková bomba a gulášová polévka v cíli. Dle místopisného názvu Klobasná, který je někde uváděn s čárkami nad oběma „a“ by člověk v cíli čekal něco jiného, ale gulášovka byla moc dobrá.
Tak ať nám to všem běhá před Brdskou 25…
Petr Dvořák sr.
04 Kvě

Dvořákovic Šulák

Máme tu krásný report od Petra Dvořáka sen. Uvádíme v nezměněné podobě.

Ve čtvrtek 1. května vyrazil klan Dvořáků nakombinovaný z „Teaminternetu.pb“ a „Sportingu“ na tradiční „Memoriál Huberta Šuláka“ v Podkozí na Kladensku. Už při předběžné prohlídce trati dlouhé 4,4 km jsme zjistili, že oproti dvěma obvyklým přeběhům potoku budeme muset do vody 6 x. Když jsme se pak dostali až k přeběhu Kačáku, tak jsme začali váhat, jestli běžet v plavkách, nebo narychlo shánět neopren. I přes náročné vodní překážky se pak v 10.30 vydalo na úzkou, technickou trať 83 běžců (o 23 běžců více než v roce předchozím). Start zvládl dobře především Petr jr., který vědom si vzoru svého otce měl ostrý tah na bednu. Nutno podotknout, že v prostředí romantické srubové osady slouží jako stupně vítězů staré trochu nakřivo uříznuté špalky. Petr jr. se po výborném výkonu s přehledem postavil na druhé nejvyšší poleno a z celého stratovního pole se před něj dostal už pouze jeden nadupaný čtyřicátník. Petr sr. se po nelítostném boji postavil na třetí nejvyšší špalek ve své kategorii, když závodníci na 2. až 4. místě se směstnali do dvou sekund. Nutno podotknout, že na úspěšném boji o třetí příčku nese velký podíl povzbuzení od Petra mladšího, který už v cíli více než dvě minuty odpočíval po doběhnutí. Michal Dvořák reprezentující sesterský „Sporting Příbram“ se rozhodně neztratil na trati pro dospělé matadory. Neúprosně šlape na paty svému otci a je jen otázkou krátkého času, kdy se situace obrátí. Michal vybojoval 14. místo a kopcovitá trať s přeběhy vodních toků určitě pomohla rozvoji jeho vytrvalostních vlastností. Trochu zklamán byl pouze z toho, že tento rok pořadatelé opomněli vystavit na zápraží dřevěné osadní chaty historické tretry, ve kterých běhal Hubert Šulák.
Celý závod byl uspořádán jednoduchou formou v romantickém přírodním prostředí chatové osady lze ho doporučit všem, kteří mají rádi akce s rodinnou přívětivou atmosférou a menším počtem účastníků.
2. 5. 2014 zapsal pd sr.

Atmosféru závodu dokreslí foto zde či zde.